Udělat někomu radost je jedna z nejjednodušších a nejpříjemnějších věcí, které lze vykonat. Je bezpočet způsobů, jak někomu udělat radost. Začni tím, že se zamyslíš, co bys mohl pro někoho udělat. Není nutné utrácet peníze nebo investovat spoustu času; ve skutečnosti záleží právě na maličkostech. Učiň něčí den o něco lepší a zjistíš, že i ten tvůj je hned lepší. – Susan Morem
I po letech působení v oblasti snižování stresu a vyučování lidí, jak být šťastnější, mě neustále překvapuje, že nejúčinnější metody snižování stresu a zlepšování lidského života jsou vlastně ty nejjednodušší. Jedna z prvních lekcí o skutečném životě, kterou mě rodiče naučili jako dítě, je možná tou nejzákladnější: pokud ze sebe chceš mít dobrý pocit, postarej se, aby se cítil dobře někdo jiný. Opravdu je to tak jednoduché.
Skutky laskavosti a dobré vůle jsou naprosto báječné. Existuje jedno staré rčení: „Dávání je samo sobě odměnou.“ To je rozhodně pravda. Vaší odměnou za laskavost a pomoc jinému člověku jsou vřelé a pozitivní pocity, které neodmyslitelně k vašemu úsilí patří. Takže, počínaje dneškem, přemýšlejte, komu byste mohli pomoci, aby na tom byl lépe, a užívejte si svou odměnu. – Richard Carlson
Tou nejlepší částí lidského života jsou jeho malé, bezejmenné, zapomenuté skutky laskavosti a lásky. – William Wordsworth (1770-1850)
Byl jednou jeden malý chlapec, který chtěl potkat Boha. Věděl, že Bůh bydlí daleko, a tak si do batůžku zabalil sušenky a šest plechovek limonády a vydal se na cestu.
Když ušel několik bloků od domu, potkal staršího pána. Seděl v parku poblíž vody a pozoroval ptáky.
Chlapec se posadil vedle něj a otevřel batůžek. Už málem začínal pít limonádu, když si všiml, že ten starý pán vypadá hladově, a tak mu nabídl sušenku.
Stařík ji s radostí přijal a usmál se na něj. Ten úsměv byl tak úžasný, že ho chlapec chtěl vidět znovu, a tak mu nabídl limonádu.
Opět se na něj usmál. Chlapec se zaradoval! Seděli tam celé odpoledne, jedli, usmívali se a neřekli si ani jediné slovo.
Když se začalo stmívat, uvědomil si chlapec, že je už unavený a vydal se k domovu. Po pár krocích se ale otočil, rozeběhl se ke starci a obejmul ho. A stařec mu věnoval ten nejkrásnější úsměv.
Když chlapec o chvíli později přišel domů, byla jeho matka překvapena tím, jak rozzářeně vypadal. Zeptala se ho: „Co jsi dnes dělal, že z tebe čiší tolik radosti?“
Chlapec odpověděl: „Obědval jsem s Bohem.“ A ještě dřív, než jeho matka stačila zareagovat, dodal: „A víš co? Má ten nejkrásnější úsměv, jaký jsem kdy viděl.“
Mezitím se starý pán, také zářící radostí, vrátil domů. Jeho syn byl překvapen pokojným výrazem na jeho tváři a zeptal se: „Tati, co jsi dnes dělal, že máš takovou radost?“
Odpověděl: „Jedl jsem v parku sušenky. S Bohem.“ A dříve, než jeho syn stihl zareagovat, dodal: „Víš, je mnohem mladší, než jsem čekal.“
Příliš často podceňujeme sílu dotyku, úsměvu, laskavého slova, ochoty naslouchat, upřímného komplimentu, nebo toho nejmenšího projevu zájmu – a všechno to má potenciál učinit něčí den mnohem lepší, nebo dokonce úplně něčí život změnit. – autor neznámý
Buď tím, kdo povzbuzuje a buduje. Buď tím, kdo má chápající a odpouštějící srdce, tím, kdo hledá v lidech to nejlepší. Ať jsou lidé, po setkání s tebou, zase o něco lepší. – Marvin J. Ashton
Excerpts from an Anker article. Copyright © 2014 Anker