Naše cíle
Většina ostatní pomoci se bohužel soustřeďuje kolem velkých měst.
ADH se pokouší čelit stoupající urbanizaci
Více než dvě třetiny konžského obyvatelstva bydlí v zaostalých vesnických oblastech (2). Téměř veškerá podpůrná činnost a aktivity dobročinných organizací se však soustřeďují zejména kolem hlavního města Kinshasy, případně na východ země, kam směřuje pozornost médií. Zbytek země je ponechán sám sobě, zvláště obyvatelstvo v odlehlých regionech, v nichž chybí základní infrastruktura - např. kvalitní silnice. Veškeré zboží se pak hlavně kvůli výdajům na dopravu extrémně prodražuje. Např. pytel cementu v hlavním městě stojí 14 USD, zatímco stejný pytel cementu v 1000 km vzdáleném městě Tshikapa přijde zhruba na 40 USD (stav z ledna 2014). Z tohoto důvodu většina humanitárních organizací pochopitelně upřednostňuje působení v dostupnějších oblastech.
Rostoucí urbanizace
V odlehlých regionech Konga je život na vesnicích velmi obtížný, navíc provázený nejextrémnější chudobou. Je proto pochopitelná tendence k opouštění venkova, jež má stoupající tendenci (roční míra urbanizace mezi rokem 2010 a vyhlídkou do roku 2015 je 4,2 %) (3). Velká města, jako např. Kinshasa s deseti miliony obyvateli (4), jsou už tak nesmírně přetížena. Návalem uprchlíků z vesnic ze všech koutů země se už tak značné problémy velkoměst ještě zhoršují. Nově příchozí z vnitrozemí dosáhnou vysněného lepšího života ve velkoměstě pouze v několika málo případech. Míra nezaměstnanosti (obyvatelstvo bez pravidelného příjmu) v Kongu se momentálně odhaduje na 80 % (stav z ledna 2014). Ale často i rodinám s trvalým příjmem výdělek na život nevystačí. Např. měsíční plat venkovského učitele činí 60 USD (stav z ledna 2014) a více než 80 % obyvatelstva má na den méně než jeden a čtvrt dolaru (5).
Zaměřujeme se na venkov
Jak můžeme naší prací v Kongu působit proti nežádoucímu trendu urbanizace? Poznali jsme velkou bídu venkovských regionů, a tak pomáháme právě tam. Chceme dát lidem a především jejich dětem vyhlídky na lepší život a přímo na místě pracovat na změnách, díky nimž toho mohou dosáhnout. Zároveň chceme být dobrým příkladem ostatním organizacím poskytujícím pomoc a povzbudit je k tomu, aby se angažovaly ve vnitrozemí, neboť rozšíření humanitární pomoci do venkovských oblastí má obrovský význam pro trvalý rozvoj celé země. Uskutečnění pozitivních změn pro venkovské obyvatelstvo v tak chudé zemi, jakou je Kongo, není v žádném případě ani přes všechny těžkosti a překážky jen zoufalým zbožným přáním. To bychom konečně rádi doložili příkladem Williama Wilbeforce: zrušení britského obchodu s otroky v 18. století, s ohledem na dobu, se zdálo být téměř beznadějné. William Wilbeforce však svým nesmírným úsilím v britském parlamentu zrušení obchodu s otroky prosadil (viz film Amazing Grace).