Aktive Direkt Hilfe e.V.

V březnu a dubnu byl Wolfgang v Kongu a navštívil naší „Zemědělskochovatelskou střední školu “ITAV ADH Mabala“, aby dohlédl na projekt a povzbudil naše učitele a studenty. Při té příležitosti předal žákům fotbalové míče a dresy. Dárek vzbudil patřičné nadšení, studenti hned předvedli, co umí (viz video link níže). Poté odcestoval do Lebamy, 40 km jižně od Mabaly, kde se setkal s farmáři, zapojenými do našeho projektu “Kukuřice”. Farmáři od nás původně dostali dostali 500 kg semen kukuřice, z které měli obrovskou sklizeň.

Pouze jeden a půl roku poté, co jsme podnikli první konkrétní kroky pro školní projekt, jsme mohli začít první školní rok v září 2018 v naší „Agro-veterinární škole ITAV ADH Mabala“. Dokončení budov a otevření školy šlo tak rychle, protože německé velvyslanectví v Kongu pokrylo velkou část nákladů na výstavbu školy. Jsme velmi vděčni německému velvyslanectví za tento grant na stavební náklady a chtěli bychom vyjádřit své osobní poděkování jménem příjemců projektu výstavby školy v Mabale a sdružení „Aktive Direkt Hilfe e. V. '. Během svého pobytu v Kinshase uspořádal Wolfgang schůzku s paní Rothovou, která je zodpovědná za mikroprojekty v rámci oddělení německého velvyslanectví, a německého velvyslance Thomase Terstegena, který grant nakonec schválil. Při této příležitosti byla sousední fotografie pořízena také v prostorách německého velvyslanectví v Kinshase.

Ještě další dobré zprávy: Již před nějakou dobou se Lenka v Praze seznámila s pastorem Danielem, pracujícím pro organizaci “Feed the Hungry” (Jídlo pro hladovějící). Daniel nedávno zorganizoval vyslání dvanáctimetrového kontejneru, na-plněného kvalitní nutričně obohacenou rýží “Manna Packs”, přímo ze sídla své organizace ve Spojených státech. Naším úkolem bylo zajistit import kontejneru do Konga bez celních poplatků jakožto humanitární pomoc, což se po několika měsících pečlivých příprav podařilo, a to prostřednictvím naší dlouhodobé partnerské organizace “Scripture Union”. Pobočka “Feed the Hungry” v České republice zaplatila za jídlo i za náklady na dopravu, plus dalších 9000 dolarů za administrativní poplatky, poplatky v přístavu a vnitřní dopravu potravin z přístavu do Kinshasy. Jídlo bylo rozděleno do mnoha institucí a k potřebným lidem, včetně sirotčince COLK a 500 sirotků v Kimbondu, kde nesmírně obětavě pracuje Madlen.

V Babicích u Říčan Wolfgang přednášel na projektu soukromé školy Open Gate pod záštitou TEDxYouth na téma: „Když ne my, tak kdo?“. . Ve své řeči, která vycházela z jeho již brzy dokončené knihy, vyprávěl o naší práci v Kongu a o tom, co podle nás může přinést nezbytné změny do Konga a dalších částí světa.

Po návratu z Konga navštívil Wolfgang základní školu v Gerbachu v Německu, kde s dětmi shlédli naše poslední video. Děti z gerbašské školy náš projekt dlouhodobě podporují tím, že každého čtvrt roku připravují a prodávají ve škole svačiny a doma pečené koláče a výdělek zasílají dětem v Kongu. Je pro nás vždy velkou radostí, když se s nimi můžeme sejít, zodpovědět na jejich zajímavé otázky a vysvětlit více o tom, na co přispívají.

Wolfgang travelled two months in Germany, the last month together with Lenka and Anissa – to visit friends and supporters and for the annual meeting of our association. At the end of July, we had again an interview with Christopher Griebel from the Munich TV. (Interview with Munich TV, L-R: cameraman Kian Vaziri-Elahi; reporter Christopher Griebel; Wolfgang; Dr. Maria Teusch, our supporter and dentist; Anissa and Lenka) All together it was an inspiring and fruitful trip meeting new contacts and connecting deeper with our friends.

Situace v Kasai, v provincii, kde leží osada Mushapo a naše škola, je bohužel stále neklidná a zprávy odsud velice smutné. I když nemáme k dispozici přesná data, je zřejmé, že se tu jedná o další humanitární katastrofu, jejíž pozadí zůstává nadále nejasné. Podle informací z internetových článků (např. na google.com: “Who´s in Congo´s Mass Graves?” - “Co skrývají masové hroby v Kongu?”) a podle zpráv našich místních přátel a některých konžských odborníků se děje asi toto: • Více než milion obyvatel z provincie Kasai opustilo své domovy, někteří utekli do sousední Angoly, jiní do sousedních provincií v Kongu. • Očití svědkové hlásí z některých vesnic brutální masakry. Zatím bylo nalezeno asi 80 masových hrobů. V konfliktech přišlo o život minimálně 3 000 lidí. Ale v článku hlásí pozorovatelé OSN: “Skutečný počet zavražděných patrně o mnoho převyšuje oficiální čísla.” • Zastrašující činy ozbrojenců připomínají události z východního Konga, jejichž cílem bylo vyhnat místní obyvatelstvo, aby získali snadněji přístup k místním zdrojům nerostného bohaství. Část Kasai je významným nalezištěm diamantů. V této situaci nám nezbývá nic jiného než doufat a modlit se, aby větší zájem mezinárodní veřejnosti přiměl vládu najít mírové řešení. Do té doby je nejen pozastavena činnost naší školy a ostatních škol a zdravotních středisek v celém regionu, ale další nevinní lidé budou zabíjeni a vyháněni ze svých domovů. Namísto toho, abychom propadali smutku a beznaději nad těmito zprávami a přestali tak s naší prací ve prospěch potřebných lidí, zůstáváme vděčni za to, čeho bylo dosaženo: • Od začátku práce na projektu v roce 2011 prošlo naší školou téměř 2000 žáků. Ti nezapomenou na cizince, kteří pro ně postavili školu a umožnili jim bezplatné vzdělávání (zatímco jejich vlastní je vyhnali z domova). • Děti mají možnost pokračovat ve vzdělávání po přestěhování. • Naši učitelé stále dostávají svůj plat od státu, i když se v oblasti bojuje. • Díky tomuto projektu jsme získali důležité zkušenosti z rozvojové práce na konžském venkově, kde je potřeba vnější pomoci největší. Tyto zkušenosti budeme moci využít my sami i další organizace s podobnými projekty.

V provincii Kasai, kde se nachází naše škola, se v poslední době naneštěstí výrazně zhoršila bezpečnostní situace. V této původně stabilní a pokojné oblasti vypukly koncem minulého roku boje mezi příznivci náčelníka Kamuina Nsapu a vládními silami, které měly za následek stovky obětí na obou stranách. Nepokoje a ozbrojené střety se rozšířily do několika dalších oblastí, takže nebylo bezpečné pro Wolfganga ani Jeana se do Mushapa vypravit. Přednedávnem tu byli dokonce uneseni a popraveni dva zaměstnanci OSN. V posledních měsících několik ozbrojených jednotek napadalo města a vesnice po celé provincii Kasai. V polovině dubna vyhnali lidé z kmene Tshokwe všechny příslušníky jiných kmenů z Mushapa a okolních vesnic. Také poranili mačetou ruku našeho nejaktivnějšího učitele, pana Mukendi. Mushapo musel opustit i ředitel školy Pierre a 8 z našich 10 učitelů. S rodinami uprchli do Tshikapy, hlavního města provincie. Bohu, podařilo zachránit 13 matrací pro zdravotní středisko, školní fotokopírku a generátor. Gilbert kontaktoval bývalého ministra školství pana Makera, který ho povzbuzoval - nemáme propadat beznaději a nenechat se odradit, on osobně věří, že situace se postupně zase uklidní. Musíme tedy vyčkat, než bude pro naše učitele bezpečné vrátit se zpět do Mushapa.