Vitamíny pro duši
Citace: Když se začnete dívat na věci jinak, věci, na které se díváte, se změní. – Max Planck *** Před mnoha lety jsem se starala o muže s Alzheimerem. Šest měsíců jsem ho krmila, sprchovala, oblékala, dělala mu společnost, utírala ho po použití záchodu a brala ho na procházky. Potýkala jsem se s jeho „bláznivými“ výbuchy – jako třeba když se mě pokoušel uhodit, vyhnal mě ven z domu, pak mě venku zamkl a hystericky se mi smál za oknem. (Ó ano, hahaha.) Starala jsem se o něj, protože jsem při vstupním pohovoru pocítila velké sympatie k jeho manželce. Měla tmavé kruhy pod očima, byla tím naprosto vyčerpaná, jak se snažila o něj starat 24 hodin denně 7 dní v týdnu - ale jakou lásku projevovala svému manželovi, jak něžně se na něj dívala! On vůbec netušil, kdo to vlastně je, ale ji to neodradilo. Chtěla jsem jí pomoci, a…
Citace: Dr. Werner von Braun, průkopník amerického vesmírného programu, prohlásil, že má „v skutku vědecké“ důvody pro to, aby věřil v život po smrti. Jeho vysvětlení: „Věda dospěla k názoru, že nic nemizí beze stopy. Věda nezná vymizení. Jediné, co zná, je přeměna. Pokud Bůh aplikuje tento základní princip na každé nepatrné a nejbezvýznamnější části vesmíru, nedává snad pak smysl, že jej aplikuje i na mistrovský kousek svého stvoření – lidskou duši? Myslím, že to smysl dává.“ „Je tam velmi krásně“. – poslední slova Thomase Edisona Nebe – pokladnice věčného života. – William Shakespeare Chvíli před smrtí John Newton prohlásil: „Jsem ještě v zemi umírání; brzy budu již v zemi života.“ Stojím na pobřeží. Loď roztahuje své bílé plachty do ranního vánku a vydává se na oceán. Dívám se, jak mizí na horizontu a někdo po mém boku říká: „Je pryč.“ Pryč kde? To jen já ji už nevidím, ale…
W. Schmidt: Kde bychom byli bez rodičů? Inu, zcela zjevně bychom tu nebyli. Často si někoho začneme vážit mnohem víc, až když o něj přijdeme. Pocítil jsem to nedávno, poté co zemřela má matka jen 3 týdny po mém otci. Splnilo se tak jejich poslední přání, aby až jeden odejde, druhý jej brzy následoval. Bylo hodně dojemné říct jim sbohem u jejich hrobu. I přesto, že mnozí přítomní, mě nevyjímaje, věříme, že dál žijí v duchovním světě. To, že už tu nejsou dál fyzicky přítomni, byla velká změna, rána a ztráta. Zároveň to byla zkušenost, z které jsem se mnoho naučil a která mi myslím pomohla vnitřně povyrůst. Například jsme se mohli podělit o spoustu krásných vzpomínek. Naši rodiče byli báječní lidé a měli krásný dlouhý život, 101 a 99 let, manželé po 75 let. I když někdo nevěří v posmrtný život, je jasně vidět, jak dál žijí ve svých…